Popis žánru

Sonet je čtrnáctiveršová lyrická báseň s ustáleným systémem rýmů. Existuje několik variant dělení těchto čtrnácti veršů, přičemž nejfrekventovanější je typ italský (dvě kvarteta a dvě terceta – abba/abba/cdc/cdc) a anglický ( abab/cdcd/efef/gg).

Kromě formálních pravidel většinou sonet obsahuje i vnitřní dramatickou kompozici. Původní italský sonet v prvním osmiverší rozprostřel téma a v závěrečném šestiverší jeho řešení – kontrast prologu s epilogem. Devátý verš (volta) tvořil obrat v celém sonetu. V anglickém sonetu tento tematický nebo obrazový obrat nebo pointu přináší závěrečné dvojverší (couplet).

Po stránce obsahové je sonet velmi otevřeným žánrem (existují sonety s lyrikou reflexivní, milostnou, náboženskou, politickou atd.), ale monotematickým (vyjadřuje jedinou ideu). Důležité je i metrum (trochej, jamb (u Shakespeara pětistopý jamb – 11 slabik), daktyl).

Ukázka

Navzdory básník zpívá

Smím z květů posvátných plést pohanské si věnce?
Smím býti tím, kým jsem, bez strachu? Bez masky?
Smím srdci naslouchat, nedbat na závazky?
Smím vroucně milovat přes všechny konsekvence?

Smím mluvit svobodně, dát volnost svému slovu?
Smím snít sny? Smím mít cíl, jejž jednou dobudu?
Smím mít rád? Smím Tě mít navzdory osudu?
Smím býti básníkem bez hranic, bez okovů?

Ne. Ne! A stokrát ne! To není možné! Není!
Tvá moira dána jest! Vše má své předurčení.
Kdo karmě prchnout chce, jen v propast utíká.

Ne. Ne! A stokrát ne! A just jdu proti proudu!
Sám soudcem budu si u Posledního soudu!
Vždyť bít se s osudem je osud básníka.

Navzdory básník zpívá. In: PRINC, Kamil. Sonáta pro rezavou harfu. Praha: Plot, 2011. ISBN 978-80-7428-072-6.

Třicátý devátý výjev (něžný)

bez tebe nehudební genitiv
neslovesní mi věty, syntax kornatí
báseň? some place where no one sees
my fading sanity

jazykem stavím babylonskou věž
zase ji zbořím bodným alexandrínem
ach, jamby válečné, vy krásky voskové
jak se s tou řečí láskyplně mlátíme

taste je imperativ, chuť i klávesa
klarinetem ten nejněžnější instrumentál
bez tebe jsem jen bezpodmětná věta

Lucie, vždyť ty jsi samý krásný vokál
jazykem bych jen bohapustě tokal
v tobě je nejkrásnější lokál

HANUS, Ondřej. Výjevy. Brno: Host, 2013, s. 55. ISBN 978-80-7294-700-3. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:baf0331a-47b9-4f37-8dab-9b5c48ae2643